Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

alil 

Věřňovice

140 fotek 13.4.2016 - zobrazení 36 komentářů
DOLNÍ LUTYNĚ, část VĚŘŇOVICE
Věřňovice jsou částí obce Dolní Lutyně ležící v okrese Karviná. S Dolní Lutyní byly sloučené v roce 1975, dříve byly Věřňovice samostatná obec. Věřňovicemi protéká řeka Olše přes kterou vede most, který spojuje menší část obce s větši. Od mostu je to 1 kilometr ke starému hraničnímu přechodu Gorzyczki. V místě mostu se nachází rizikový jez, pod kterým se tvoří nebezpečný vodní válec. Na mostě jsou plakáty pro vodáky, které upozorňují právě na nebezpečí tohoto jezu. Pod mostem jsou nástupní místa pro vodáky, řeka Olše je mezi vodáky velmi oblíbená, zvláště v úseku Věřňovice - Zabełków. Jsou zde dva hraniční přechody do Polska: Věřňovice - Gorzyczki (Gorzyce) a Věřňovice - Łaziska (Godów). Do Věřňovic zajíždí dvě autobusové linky, ze Stonavy a Bohumína, dvakrát za den pak MHD Orlová, linka 505 – Lutyně-Zbytky-Rychvald rozc.-Dolní Lutyně-Věřňovice. Z Dolní Lutyně zde vede pouze jedna úzká cesta. Obec byla poškozená povodněmi v letech1997 a 2010.
A trochu z hisrorie obce - První písemná zmínka o samostatné obci je z roku 1362, odkdy až do roku 1430 náležely k Dětmarovicím a později patřily různým vlastníkům. Roku 1572 připadly Věřňovice na dlouhou dobu ke vsi Dolní Lutyně kterou i s okolím zakoupil Václav Cigán ze Słupska. Od roku 1577 je držel Kašpar st. Vlček z Dobrozenice, v roce 1639 je získal Jan Jindřich Šlik a po něm Jindřich Vilém Šlik. V roce 1700 zdědil panství František Taaffe a od něj ho v roce 1792 koupil Jan Larisch-Mönnich. Od té doby spadaly Věřňovice jako součást dolnolutyňského panství (společně se Skřečoní a Novou Vsí) pod Fryštátské panství a to až do pozemkové reformy po 1. světové válce.
V říjnu 1938 byl proveden zábor obce Polskem, následovalo období nacistické okupace. Věřňovice byly osvobozeny dne 1. května. 1945 Sovětskou armádou, během válečných akcí byly značně poškozeny.
Procházejíc Věřňovicemi se můžeme kochat především klidným tempem života této vesničky. Opomenout nelze ani Obchůdek u Jany, dvě hospůdky, kapličku sv.Isidora a česko-polský dialekt přátelských obyvatel. Naše kroky ale míří přes řeku Olši až za obec k rybníku, nad nímž se na říční terase prostírá státem chráněný kousek přírody – Téměř přirozený porost lužního lesa na výrazné říční terase, výskyt chráněných rostlin a živočichů. Na katastrálním území Věřňovic v nadmořské výšce 201 – 216 m, na výměře 4,59 ha byla v roce 1989 vyhlášena Přírodní památka Věřňovice.
Téměř celou plochu přírodní památky pokrývají různověké porosty lužního lesa. Přirozená druhová skladba byla na několika místech narušena výsadbami nepůvodních druhů, např.dubu červeného a buku lesního.
Významná je v okrese ojedinělá hojná populace sněženky podsněžníku, vzácně se objevuje bledule jarní. V bylinném patře jsou přimíšeny karpatské druhy jako je např. Zapalice žluťuchovitá. Z hlediska ochrany lesních porostů je důležitý keřový plášť na okraji, v němž dominuje trnka obecná. Na suché pastvině roste teplomilná květena, ve zdejším regionu poměrně vzácná, např. Vitod obecný, len počistivý, zeměžluč okolíkatá, hráchor hlíznatý, dobromysl obecná a česnek viničný.
V lesích žije jezevec lesní, pozorován byl i psík mývalovitý. Porosty keřů jsou významné pro ptáky, především pěvce, kterých je zde 40 druhů. Hnízdí zde např. žluva hajní, ťuhýk obecný a lejsek šedý.
Z lesních porostů jsou postupně odstraňovány jilmy, které byly napadeny grafiózou, a zejména nepůvodní duby červené. Louky na svahu jsou pravidelně koseny. Kosením chráněné Věřňovické louky se zabývá Ekolyceum o.s., je to volné společenství mladých lidí, které spojuje zájem o přírodu a dění kolem nás.
Aby louka zůstala loukou a nezpustla nám, tak je třeba ji pravidelně kosit, a to je ten pravý důvod, proč má Ekolyceum k Věřňovicím velmi úzký vztah. Dvakrát ročně se totiž vypraví a zdolávají kosami a hráběmi bujnou trávu. Dá to práci – je třeba vstávat brzy, aby využili ranní rosy, a musí se ohánět, aby se vše stihlo pokosit, tráva shrabat a odvézt pryč, ale pohled na pokosenou louku a pocit, že to zvládli tradičně – kosami – za to stojí. A navíc nejen pracují, ale také se koupou v Olši, baví se u ohníčku a druží se s místními. To vše vždy o víkendech – jednom obvykle na konci června a druhém na konci srpna.
Nezanedbatelné je také to, že za tento „management chráněného území“ dostávají od Agentury ochrany přírody a krajiny nějaké ty peníze, a z nich poté financují celoroční provoz – včetně akcí pořádaných pro veřejnost.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Věřňovice
http://www.ekolyceum.cz

Proměňte svá alba ve fotoknihu

Ideální jako dárek nebo jen tak pro sebe na památku.
Levně, rychle, jednoduše.


Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.