Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 
Od nástupu digitálního focení jsem nadšený cwakalista! Fotím si hlavně pro radost...
Všem děkuji za zastavení v mých albech a také za zanechané komentáře.
odkaz na alba mého muže:
http://zbyszekfoto.rajce.idnes.cz/

reklama

13 fotek a 2 videa, 8.6.2016, 61 zobrazení, 8 komentářů | dokumenty, ostatní, události, zábava
v Havířově, foceno mobilem
9 fotek, 4.6.2016, 65 zobrazení, 27 komentářů | dokumenty, koníčky, události, zábava
Na Alenku v říši divů: Za zrcadlem - Cinema City/ Nová Karolina/ Ostrava
67 fotek, 20.5.2016, 104 zobrazení, 26 komentářů | dokumenty, lidé, rodina-přátelé, sport, zábava
Sekcja ping-pongu przy MK PZKO Orłowa Lutynia - Tradycyjne smażenie jajecznicy oraz petanque
foceno mobilem
14 fotek, 13.5.2016, 67 zobrazení, 26 komentářů | děti, dokumenty, zábava
v Havířově
foceno mobilem
23 fotek, 8.5.2016, 148 zobrazení, 117 komentářů | dokumenty, koníčky, události
Proč zvolit kurz v Atelieru Mozaika? Představujete-li si, že kurz kreslení pravou mozkovou hemisférou znamená, že se provede jakési čáry máry na otevření pravé strany mozku, doopravdy to tak není. Podstata metody je o trochu hlubší, než jak je v Čechách známá. V Atelieru Mozaika tedy slovo pravá berou s rezervou a neztotožňují se s ním.
Učení metody „pravou“ mozkovou hemisférou vychází z učení Američanky Betty Edwards, která napsala také svou knihu Drawing on the Right Side of the Brain, což může vyznít jako Kreslení pravou stranou mozku. Není to ale pravda. V přesném překladu této knihy význam slova „right“ neznamená „pravá“ ve smyslu určení strany. V tomto případě slovo „right“ znamená „správná“ strana. Jinak řečeno: to, co chcete nakreslit, nakreslíte nejlíp, když použijete tu „správnou“ stranu svého mozku. Na něco levou a na něco pravou. Pravá strana mozku neumí pracovat s prostorem nebo časem. Jak by bylo možné bez levé umístit do obrázku vše tam, kam to patří,… oči na hlavu a správně daleko od sebe apod. To je práce zase levé strany našeho mozku. Proto člověk do vínku dostal obě.
Zdroj: http://www.pepa.cz/sluzby

Přišel mi mail od pepy.cz :-D a toto jsem si v nabídce přečetla.
Protože vím, že moje vnučka moc ráda kreslí portréty, ale sekla se v určité rovině, hned mě napadlo, že tento kurz je něco pro ni. Na můj návrh zúčastnit se kurzu pražského Ateliéru Mozaika v Ostravě, mi odpověděla: „ Moc ráda.“ :-) No a bylo rozhodnuto.

„Smekám před lektorem Tomášem Mlejnkem, jeho přístupem k nám, absolutním amatérům, kdy ke všem přistupoval s obrovskou trpělivostí. Maximálně se nám věnoval, jeho klidný hlas dodával sebedůvěru a jeho obrovské charisma plulo nad námi a působilo tak, že se člověk cítil na těch pár hodin jako skutečný umělec.“

Myslím, že za vše hovoří reakce mojí vnučky, která svůj portrét z prvního dne konání kurzu zhodnotila slovy, že na to se nedá ani dívat a při pohledu na portrét z druhého dne jí nadšením krásně zářily oči. Koupila jsem jí knihu s DVD Portrét krok za krokem, aby mohla dál cvičit kreslení a nezapomněla na to co se v kurzu naučila. Za to, že něco tak úžasného existuje chci poděkovat pani Pavle Macháčkové a jejímu Atelieru Mozaika. Děkujeme!
http://www.pepa.cz/webframe/2denni-kurz-kresleni-pravou-mozkovou-hemisferou-od-atelieru-mozaika-po-cele-cr-21648/?web=d3d3LmF0ZWxpZXJtb3phaWthLmN6

(foceno mobilem)
61 fotek, 18.4.2016, 69 zobrazení, 184 komentářů | architektura, dokumenty, města, ostatní
Příjemnou procházkou jsme si krátili čas při čekání na autobus. Jeden nám ujel před nosem a další jel až za hodinu. :-)
116 fotek, 18.4.2016, 69 zobrazení, 111 komentářů | architektura, dokumenty, města, ostatní
Byla jsem s dcerou a vnučkou ve Fakultní nemocnici v Ostravě Porubě, tentokrát jsme nejely přímo domů, ale udělaly jsme si malou procházku.
99 fotek, 13.4.2016, 66 zobrazení, 18 komentářů | dokumenty, koníčky, krajina, příroda, zábava
Timi náš výlet do Věřňovic pěkně zdokumentovala mobilem, nejprve svým a když se jí vybila baterie tak mým, pěkně si to užívala... :-D
11 fotek, 11.4.2016, 53 zobrazení, 30 komentářů | doma, koníčky, ostatní
Máme kolem baráku pěkně veselo...
140 fotek, 13.4.2016, 80 zobrazení, 36 komentářů | dokumenty, krajina, příroda, vesnice
DOLNÍ LUTYNĚ, část VĚŘŇOVICE
Věřňovice jsou částí obce Dolní Lutyně ležící v okrese Karviná. S Dolní Lutyní byly sloučené v roce 1975, dříve byly Věřňovice samostatná obec. Věřňovicemi protéká řeka Olše přes kterou vede most, který spojuje menší část obce s větši. Od mostu je to 1 kilometr ke starému hraničnímu přechodu Gorzyczki. V místě mostu se nachází rizikový jez, pod kterým se tvoří nebezpečný vodní válec. Na mostě jsou plakáty pro vodáky, které upozorňují právě na nebezpečí tohoto jezu. Pod mostem jsou nástupní místa pro vodáky, řeka Olše je mezi vodáky velmi oblíbená, zvláště v úseku Věřňovice - Zabełków. Jsou zde dva hraniční přechody do Polska: Věřňovice - Gorzyczki (Gorzyce) a Věřňovice - Łaziska (Godów). Do Věřňovic zajíždí dvě autobusové linky, ze Stonavy a Bohumína, dvakrát za den pak MHD Orlová, linka 505 – Lutyně-Zbytky-Rychvald rozc.-Dolní Lutyně-Věřňovice. Z Dolní Lutyně zde vede pouze jedna úzká cesta. Obec byla poškozená povodněmi v letech1997 a 2010.
A trochu z hisrorie obce - První písemná zmínka o samostatné obci je z roku 1362, odkdy až do roku 1430 náležely k Dětmarovicím a později patřily různým vlastníkům. Roku 1572 připadly Věřňovice na dlouhou dobu ke vsi Dolní Lutyně kterou i s okolím zakoupil Václav Cigán ze Słupska. Od roku 1577 je držel Kašpar st. Vlček z Dobrozenice, v roce 1639 je získal Jan Jindřich Šlik a po něm Jindřich Vilém Šlik. V roce 1700 zdědil panství František Taaffe a od něj ho v roce 1792 koupil Jan Larisch-Mönnich. Od té doby spadaly Věřňovice jako součást dolnolutyňského panství (společně se Skřečoní a Novou Vsí) pod Fryštátské panství a to až do pozemkové reformy po 1. světové válce.
V říjnu 1938 byl proveden zábor obce Polskem, následovalo období nacistické okupace. Věřňovice byly osvobozeny dne 1. května. 1945 Sovětskou armádou, během válečných akcí byly značně poškozeny.
Procházejíc Věřňovicemi se můžeme kochat především klidným tempem života této vesničky. Opomenout nelze ani Obchůdek u Jany, dvě hospůdky, kapličku sv.Isidora a česko-polský dialekt přátelských obyvatel. Naše kroky ale míří přes řeku Olši až za obec k rybníku, nad nímž se na říční terase prostírá státem chráněný kousek přírody – Téměř přirozený porost lužního lesa na výrazné říční terase, výskyt chráněných rostlin a živočichů. Na katastrálním území Věřňovic v nadmořské výšce 201 – 216 m, na výměře 4,59 ha byla v roce 1989 vyhlášena Přírodní památka Věřňovice.
Téměř celou plochu přírodní památky pokrývají různověké porosty lužního lesa. Přirozená druhová skladba byla na několika místech narušena výsadbami nepůvodních druhů, např.dubu červeného a buku lesního.
Významná je v okrese ojedinělá hojná populace sněženky podsněžníku, vzácně se objevuje bledule jarní. V bylinném patře jsou přimíšeny karpatské druhy jako je např. Zapalice žluťuchovitá. Z hlediska ochrany lesních porostů je důležitý keřový plášť na okraji, v němž dominuje trnka obecná. Na suché pastvině roste teplomilná květena, ve zdejším regionu poměrně vzácná, např. Vitod obecný, len počistivý, zeměžluč okolíkatá, hráchor hlíznatý, dobromysl obecná a česnek viničný.
V lesích žije jezevec lesní, pozorován byl i psík mývalovitý. Porosty keřů jsou významné pro ptáky, především pěvce, kterých je zde 40 druhů. Hnízdí zde např. žluva hajní, ťuhýk obecný a lejsek šedý.
Z lesních porostů jsou postupně odstraňovány jilmy, které byly napadeny grafiózou, a zejména nepůvodní duby červené. Louky na svahu jsou pravidelně koseny. Kosením chráněné Věřňovické louky se zabývá Ekolyceum o.s., je to volné společenství mladých lidí, které spojuje zájem o přírodu a dění kolem nás.
Aby louka zůstala loukou a nezpustla nám, tak je třeba ji pravidelně kosit, a to je ten pravý důvod, proč má Ekolyceum k Věřňovicím velmi úzký vztah. Dvakrát ročně se totiž vypraví a zdolávají kosami a hráběmi bujnou trávu. Dá to práci – je třeba vstávat brzy, aby využili ranní rosy, a musí se ohánět, aby se vše stihlo pokosit, tráva shrabat a odvézt pryč, ale pohled na pokosenou louku a pocit, že to zvládli tradičně – kosami – za to stojí. A navíc nejen pracují, ale také se koupou v Olši, baví se u ohníčku a druží se s místními. To vše vždy o víkendech – jednom obvykle na konci června a druhém na konci srpna.
Nezanedbatelné je také to, že za tento „management chráněného území“ dostávají od Agentury ochrany přírody a krajiny nějaké ty peníze, a z nich poté financují celoroční provoz – včetně akcí pořádaných pro veřejnost.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Věřňovice
http://www.ekolyceum.cz
180 fotek, 3.4.2016, 106 zobrazení, 109 komentářů | architektura, dokumenty, krajina, vesnice
Obec Dolní Lutyně na rozkládá převážně na levém břehu řeky Olše nedaleko od jejího soutoku s Odrou mezi městy Karviná, Orlová a Bohumín.
První písemná zmínka o Dolní Lutyni - Luthina je z roku 1305, kdy se připomíná v soupisu biskupských desátků. Obec nesla původně název Německá Lutyně (Luteň) (Deutschleuten nebo Deutsch Leuten), v bezprostřední blízkosti se nacházela Polská Lutyně (Polnisch Leuten). Za druhé světové války byly obě přejmenovány na Horní a Dolní (Nieder und Ober Leuten). Horní Lutyně se později stala místní částí Orlové a svůj přídomek ztratila (Orlová-Lutyně). V roce 1975 se Dolní Lutyně spojila s dříve samostatnou obcí Věřňovice (Willmersdorf).
zdroj: wikipedie
Od roku 1700 vlastnili dolnolutyňský statut hrabata Taaffové, kteří si tu vybudovali jako letní sídlo barokní zámek. Od roku 1792 byl statek a panství spojen se jménem Jana Larische Monnicha, který využil nerostného bohatství k ekonomickému rozvoji zdejšího kraje. Po roce 1945 docházelo k postupné devastaci majetku z něhož se dodnes zachovala pouze bývalá správní budova, sýpka a hospodářská budova v areálu bývalého zámku.
Obec se nachází v severovýchodní části České republiky v Moravskoslezském kraji na dvou katastrálních územích - Dolní Lutyně a Věřňovice. Severní část obce leží na hranici s Polskou republikou v údolní nivě řeky Olše. Je tvořena souvislými plochami zemědělské půdy vysoké bonity, je protkána hustou sítí odvodňovacích kanálů. Jižní část obce leží ve zvlněné krajině. Obec měla vždy převážně zemědělský charakter a dodnes většina obyvatel za prací dojíždí do okolních měst a obcí.
Největším vodním tokem je řeka Olše, která protéká severní částí obce, meandruje zde a vytváří ideální podmínky pro některé druhy rostlin a živočichů. Tato oblast v okolí Věřňovic je dnes zvláště chráněné území. Do Olše se vlévá Lutyňka, která protéká obcí a odvádí především povrchové vody. Z větších vodních ploch se na uzemí obce nachází ještě Pískovna, kterou využívá pro těžbu štěrkopísku firma GZ SAND, rybník Farský a několik dalších menších rybníků.
Zástavba je v severní části soustředěna do souvislých celků - Věřňovice, Nerad. V jižní části je zástavba rozptýlená.
Obec měla k 1.1.2014 5105 obyvatel. Mezi nimi převládají občané české národnosti a z hlediska statistického a historického je nezanedbatelná menšina polská, která zde má svou tradici.
Demografický vývoj v obci vykazuje za posledních 5 let neustálý růst počtu obyvatel, na němž se podílí především migrační nárůst obyvatel.
Vzhledem ke snadné dostupnosti větších měst, dobré infrastruktuře obce, restrukturalizaci průmyslu MS kraje, napojení na dálniční síť, lze předpokládat v nejbližších létech udržení daného stavu.
zdroj:Oficiální stránky obce Dolní Lutyně
12 fotek, 30.3.2016, 45 zobrazení, 28 komentářů | dokumenty, města, ostatní
foceno mobilem
30 fotek, 28.3.2016, 91 zobrazení, 47 komentářů
Święta, Święta i po Świętach... :-)
1 fotka, 23.3.2016, 42 zobrazení, 18 komentářů
50 fotek, 23.3.2016, 68 zobrazení, 32 komentářů | děti, dokumenty, události, zábava
v Havířově
19 fotek, zima 2015/2016, 170 zobrazení, 170 komentářů | doma, dokumenty, koníčky

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter